|
|
Před začátkem sezóny jsme byli, jakožto družstvo s nejnižším ratingem základní sestavy, jasným kandidátem v boji o záchranu (sestupovalo pouze 9. družstvo). Vzhledem k tomu, že se přihlásilo pouze 28 družstev na 30 míst (a předpokladu umístění našich družstev v OP), bylo zřejmé, že možnost sestupu je víceméně pouze teoretická. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl vsadit na budoucnost a dát šanci mládežníkům. Jak se dočtete dále, tato sázka mi vyšla dokonale.
Sestava se skládala takto: 2 hráči z áčka (Hejný, Zabloudil), kteří však budou řešit záchranu ve 2. lize. Pak zkušený předek (Majetič, Kupčík, Kudlička st., Martinovič), který by neměl pokud možno prohrávat. Mezi ně se vklínil Ondra Mikulášek, který chtěl nabrat zkušenosti v soubojích se silnějšími hráči. Následoval náš dorost (Hruška, Kudlička ml., Kužílek). Z náhradníků jsem počítal s Martinem Řehulkou, který ohlásil návrat k šachovnici a hlavně s Kristýnou Dorazilovou, které jsem slíbil, že odehraje všechna utkání. Patrik Pukowietz měl dělat náhradníka v případě, že bude málo hráčů. Další hráči byli připraveni v případě výpadku jmenovaných.
Nyní k jednotlivým utkáním.
K zápasu jsme díky absenci prvních dvou šachovnic jeli do Prušánek s pocitem- hlavně si neodvézt kanára. Soupeři však hráli oslabeni ze stejných důvodů jako my (souběžně hrané utkání II. ligy). I tak byli na téměř všech šachovnicích ratingově silnější (toto sousloví zazní ještě hodněkrát). V utkání se nám však povedl naprosto neuvěřitelný obrat (a že takových v celé sezóně bylo). A díky výhrám Martina Kužílka a Patrika Pukowietze (a neočekávaným remízám na předních šachovnicích) jsme si odvezli nejtěsnější možné vítězství 3,5-4,5.
Ve druhém kole jsme se utkali doma s Lokálkou, která přijela v šesti hráčích. Toto bylo jediné utkání, kde jsme byli favority, ale tento den nám nevyšlo téměř nic. Soupeři bojovali statečně a hlavně velice dobře a z našich se povedlo na šachovnici pouze remizovat Jardovi na 1. a vyhrát Robertovi ml. na 6.. Zbytek jsme prohráli. Výsledkem byla tedy těsná porážka 3,5-4,5. Gratulace lokomotivě.
Na Duras jelo družstvo oslabené více než obvykle (já jsem si odbýval ligovou premiéru v Náměšti). Před utkáním jsem počítal s jasnou porážkou a doufal, že nebude příliš vysoká (přece jen jsme hráli bez prvních 4 šachovnic). Opět jsme byli na všech šachovnicích výrazně ratingově slabší a opět jsme dokázali, že se s tím dokážeme poprat. Robert st. a Ondra na prvních 2 šachovnicích prohráli (Ondra tím dokončil 0-0-0) a Kristýna (7.) zakusila svou jedinou porážku v soutěži. Aleš a Marek remizovali. Zadní šachovnice však patřili nám, Robert ml., Martin K. a Patrik vyhráli a tím nám zajistili celkovou remis 4-4. Opravdu nečekaný výsledek.
Díky tom, že áčku se v 2. lize nečekaně dařilo (předpoklad byl, že již před vánocemi budou bez šance na záchranu) a díky řádění chorob na našich hráčích, jsme hráli oslabeni asi nejvíc v celém ročníku a to proti pozdějšímu vítězi soutěže. Mládežníci se snažili co se dalo, když Patrik vyhrál, Robert ml. prohrál a remizovali Kristýna s Markem a Ondrou (jeho první bodový zisk). Ze zkušených remizoval pouze Martin Ř.. Zdeněk Kupčík a Radek Zbořil prohráli. Výsledkem tedy byla naše prohra (nejvýraznější v sezóně) 3-5.
K šestému kolu jsme jeli do Hustopečí potvrdit jestli se definitivně zachráníme. Po vypsání sestav k utkání bylo zřejmé, že Elovými favority jsou domácí (opět). Naši hráči však roztrhali veškeré papírové předpoklady (opět). Prémiovou výhru v ročníku si užili Robert st., Ondra, Martin Ř. a Kristýna. Ostatní hráči remizovali, někteří lehce a někteří těžce (minimálně já jsem se na tu remis hodně nadřel). Výsledkem bylo tedy další překvapení a to naše vítězství 2-6 (naše nejvyšší).
Na derby k nám v 7. kole zavítalo družstvo Slavkova. V tomto utkání jsme nastoupili se 6 hráči základu a ani to nám nestačilo k tomu, abychom nebyli zase dle ratingu outsidery (na 7 šachovnicích z 8). Jestli však bylo utkání, kde nám vyšlo téměř vše, tak to bylo zrovna tohle. Hrdiny dne se stali jednoznačně Zdeněk Kupčík a Ondra Mikulášek. První jmenovaný krásným útokem porazil svého soupeře. Ondra pak v zahájení sebral pěšce, eliminoval iniciativu soupeře a pak sehrál krásně koncovku, v které tohoto pěšce uplatnil k výhře. Dalším vítězem se stal Marek. Remizovali Radek Z., Já (RM), Martin K. a Martin Ř.. Prohrál pouze Robert ml.
Výsledkem byla tedy nečekaná výhra 5-3.
odkaz na článek o utkání
Do Strážnice jsme jeli v nejmladší možné sestavě (nad 20 let byli pouze 2 řidiči). Již tradičně jsme dle sestav k utkání ztráceli Elově na všech šachovnicích (nejvýrazněji na 8.). A již tradičně mládežníci dokázali, že hrají na víc, než by odpovídalo jejich Elu. Já na 1. šachovnici s notnou dávkou štěstí (v oboustranné časovce) remizoval. Ondra na 2. měl trochu smůlu, když ve vyhrané pozici (otázka je, kdy je pozice vyhraná) nenašel správné pokračování útoku a nakonec dokonce prohrál.Marek ve velkém stylu zvítězil. Robert ml. však prohrál. Martin K. v pěkné divočině nakonec udržel remis. Martin Ř. utrpěl první porážku. Mládežníci však bodovali naplno, když zejména Patrikova partie stála za to. Výsledkem byla tedy zasloužená remíza 4-4.
Odkaz na článek na strážnickém webu i s partiemi
V utkání s Univerzitou si odehrál svou premiéru Gabriel Provazník, který nakonec v poslední dohrávané partii rozhodl. V celé sezóně (a nejen té letošní) platilo, že vepředu musíme udržet a vzadu budeme bodovat. To však v tomto zápase neplatilo. Na 1. šachovnici jsem sice remizoval, když soupeř odrazil můj útok, ale v závěrečné pozici jsem stál již asi hůř. Robert st. jako jediný vyhrál, když se mu povedl jeden z jeho pověstných obratů. Aleš a Robert ml. remizovali. Martin K. docela snadno prohrál. Když remizovali i Kristýna a David, rozhodovalo se na 8. šachovnici. Gabriel hrál velice dobře. Pak však špatně vyhodnotil pozici a nakonec prohrál.
Těsná porážka 3,5-4,5 byla výsledkem posledního utkání.
Celkově jsme uhráli 11 bodů za 3 výhry, 2 remízy a 3 prohry. V konečném pořadí nám patří 5. místo, což znamená jednoznačný a nečekaný úspěch.
Nyní k jednotlivých hráčům (v závorce Elový zisk za sezónu):
U všech hráčů se dá říct, že všichni hráči hráli na své a nebo dokonce nad své možnosti. Tímto jim děkuji.
Těším se s vámi na setkání za šachovnicí v příští sezóně.
Dovolte mi ukončit tradičním zvoláním Vaška Pecha: A trénujte!