KPIIC I.kolo ŠK Podlužan Prušánky B- ŠO MKS Vyškov B 3,5:4,5

V 1. kole jsme jeli do Prušánek k utkání se zdejším B týmem. V sousední místnosti mezitím probíhal souboj Prušáneckého A týmu s Náměští (II. Liga E), tak jsem zde zaregistroval několik známých tváří. Rozhodčím byl totiž pan Trávníček z Hodonína a za Náměšť nastoupili IM Kaňovský a Jakub Zezula (který pomáhal loni našim mládežníkům v postupu do I. ligy).

 Při pohledu na soupisku soupeře a naši sestavu k utkání (téměř nejmladší možnou) jsem předpokládal na každé šachovnici velkou Elovou převahu (100- 200 bodů). Jaké bylo mé překvapení, když jsem viděl, že domácí Podlužan nasadil na poslední tři šachovnice své poslední 3 hráče ze soupisky. A tak se hráli vlastně 2 rozdílné zápasy. Na 1.-4. šachovnici měli domácí výše uvedenou převahu, zatímco v druhé polovině (5.-8.) byli soupeři víceméně Elově srovnatelní. Rozhodující tedy bylo, že ve předu jsme prohráli pouze jednou, zatímco na zadních šachovnicích se nám povedlo dvakrát zvítězit.

Jako první skončil již po hodině Martin (6.), který hrál s J. Švástou (1543). Pan Švásta si nechal chytit dámu a bylo po partii.

Chvíli po Martinovi dohrál Patrik (8.). Ten hrál s nositelem slavného jména D. Karpovem (1000). Karpov sehrál zahájení slabě a výsledkem byla pozice kdy měl Patrik o 2 pěšce více. Tyto pak uplatnil k výhře.

Já (1.) jsem hrál s panem Vrtalem (2001). Když jsem ve střední hře získal výhodnější pozici (avšak z brzkými protišancemi soupeře) rozhodl jsem se nabídnout remízu, která byla přijata.  

Toto bylo na dlouhou dobu vše. Sice jsme vedli 2,5:0,5 ,ale na šachovnicích to vypadalo při troše štěstí na celkovou remiz, jelikož pouze Kristýna stála lépe. Zatímco u ostatních to vypadalo na stupnici horší, špatně, beznadějně.

Po 3,5 hodinách skončili téměř současně 3 partie. Nejprve dohrál Ondra (3.), který s J. Kocábem ( 1944) udělal chybu v zahájení a výsledkem byla pasivní pozice. Pan Kocáb pronikl věží do týla černého dámského křídla, tím ještě více zpasivnil figury černého a pak zahájil nekompromisní nástup na královském křídle, který vedl až k matu.

Aleš (4.) hrál s R. Dryšlem (1863). Bílými v carokannu vedl předčasný útok na královském křídle. Výsledkem bylo zablokované královské křídlo a aktivita černého na dámském křídle. Nakonec partie skončila ve věžové koncovce, kde při rovném materiálu měl podstatně větší šance černý. Pak však černý dopustil výměnu posledních pěšců na dámském křídle a dosáhl tím pouze vyrovnané pozice, která nakonec skočila remízou.

Kristýna (7.) nastoupila proti Š. Omelkovi (1392). Po překvapivém zahájení (novinka pro Kristýnu již ve 3. tahu) vznikla pozice, kde Kristýna byla bez rošády, avšak měla za to dvojici střelců. Té se však neprozřetelně rychle zbavila. Pak jsem viděl až koncovku se 4 věžemi, kde jsem dával Kristýně velké šance na výhru. Když se ovšem rozhodla jeden pár věží vyměnit, pozice se téměř srovnala a soupeř nabídl remízu. V tu chvíli jsem měl těžké rozhodování, avšak věřil jsem Robertovi ml., že se mu povede jeho soupeře zmást, proto jsem řekl Kristýně, ať nabídku přijme.

Robert st. (2.) hrál s V. Předínským (1943). V zahájení musel udělat chybu, protože když jsem se podíval poprvé pořádně na jeho pozici, stál tak, že všechny jeho figury bránili základnu pěšcového řetězce na d4, zatímco ty soupeřovy tohoto pěšce napadaly. Nakonec tohoto důležitého pěšce ztratil. Nakonec vznikla koncovka S (Robert) proti J s krytým volným pěšcem na d5 navíc (téměř vyhraná pozice pro černého). Robertovi se povedlo vyměnit všechny pěšce na královském křídle a po nepřesné hře černého proniknout králem do soupeřova týla. A po další chybě černého skončila partie v pozici S vs. 2 pěšci, kterou již Robert udržel a tím zajistil důležitého půl bodu.

Robert ml. (5.) sehrál s F. Dryšlem partii plnou zvratů. Nejprve Robert doplatil na neznalost zahájení a soupeř skončil s prostorovou převahou a dvojicí střelců. Po průlomu v centru se pozice otevřela a dvojice střelců bílého ovládala celou šachovnici a s černým to vypadalo opravdu zle. Robertovi se povedlo, v na první pohled beznadějné pozici, nacházet taktické výmluvy a tak nakonec skončil v koncovce s pouhým pěšcem méně (a 2 minutami na hodinách). V páté hodině se ovšem začal projevovat věkový rozdíl soupeřů (Robert je mladší o celých 58 let) a vůdce bílých začal kazit, nejprve přehlédl pěšce f2 a pak následně vysbíral Robert i ostatní pěšce na královském křídle. Sérii chyb pan Dryšl završil, když přehlédl odtah koněm se šachem a ztratil ještě kvalitu. V tu chvíli byl Robert vyhraný a poslední nadějí bílého byl postouplý pěšec na a6. Robert se však svému soupeři revanšoval, ustoupil špatně věží, přehlédl oběť střelce a bílý pěšec měl cestu do dámy volnou. Za tohoto pěšce musel černý odevzdat celou věž a partie skončila v pozici s nestejnými střelci S vs. S+2p. Po dalších chybách dospěla pozice do mrtvě remízové pozice. Tato remíza nám ovšem zajistila nejtěsnější možné vítězství.