6. kolo KPIIC ŠK Hustopeče B - ŠO MKS Vyškov B 2:6, aktualizace o foto MŘ

Kapitán Radim sází na mladé (a také na odrostlé-vložka kpt.) talenty...

Kompletní výsledky jsou již na svazovém webu https://www.chess.cz/soutez/2852/  i na Chess-results.com

Za 14 dnů nás čeká v domácím utkání okresní derby se ŠK Merta Slavkov u Brna.

(RM) K utkání s Hustopečemi se mi sestava skládala těžce. Díky absenci maturantů jsem musel tudíž povolat i Davida, který již na Šachovém loučení hlásil, že by chtěl jít do šachového důchodu.

Po napsání sestav k utkání měli domácí Hustopeče na 7 šachovnicích Elovou převahu 100 a více bodů (dle národního koeficientu), pouze David měl srovnatelného soupeře. Překvapilo mne, že se nekonal očekávaný mládežnický souboj na 6. nebo 8. šachovnici s Kubou Škňouřilem, ten však údajně po sobotní Vyškovské rošádě dal přednost odpočinku.

Jako první dohrála Kristýna (6.), která si užívala svou letošní premiéru s bílými figurami proti panu Jurákovi (1686). Ve španělce objevila Kristýna účinný manévr dámou (d3-c3-f6), který vedl postupně, od vynucení oslabení diagonály a1-h8, až po zisk jezdce na f6. Když potom, díky tlaku, získala Kristýna ještě kvalitu, nebylo již s věží navíc co řešit. Po zhlédnutí celé partie ji musím za předvedený výkon pochválit (stejně jako to udělal její soupeř již po partii).

Ondra (3.) dosáhl letos své první výhry v soutěži. S panem Šedým (1844) se mu černými podařilo soupeři vytvořit slabého postouplého pěšce na d5. Bílý se ho rozhodl v koncovce těžkých figur podpořit postupem krále na d4 a zahájil protihru na královském křídle. Nevšiml si ovšem, že Ondra mezitím upletl matovou síť na krále v centru a před nekrytelným matem bílý raději kapituloval.

Aleš (4.) bílými, v partii s Petrem Kuncem (1896), udělal chybu hned v zahájení a ztratil pěšce. Soupeř mohl získat navíc i kvalitu, ale pak by bílé figury zaujaly nebezpečné vypadající pozice u černého krále.   Po chvíli Aleš ztratil ještě druhého pěšce a nevypadalo to s ním vůbec dobře. Když jsme se potkali na chodbě, jen prohodil: „Zahájení jsem zkazil, musím hrát na útok.“. Pak jsem již jeho partii nemohl sledovat, a tak pro mě konečná remíza byla příjemným překvapením.

Patrik (8.) nehrál dnes pouze proti svému soupeři panu Polívkovi (1450), ale také proti svému kapitánovi. Oba hráči již od úvodních tahů postavili symetrickou pozici, která po následujících výměnách dospěla do jezdcové koncovky, která byla podle obou hráčů „jasná remíza“. Patrikovi jsem 2x zakázal přijmout nabízenou remiz, protože jsem nesouhlasil s hodnocením pozice. Patrik se však neodhodlal k nadějnému postupu na dámském křídle a držel stále symetrickou pozici. Potřetí již neměl odvahu za mnou přijít a tak raději nabídl remízu sám, která byla ihned přijata.

Martinův (5.) soupeř Petr Náplava (1844)  obětoval materiál za prudký útok na černého krále. Když však Martin našel mezitah Vxc3, který umožnil jeho dámě zapojit se do obrany, povedlo se černému útok odrazit a skončil s figurou více.

Robert (2.) si s panem Urbanem (1904) udržoval po celou dobu udržoval mírnou převahu na šachovnici (díky aktivnějším figurám) a výraznější převahu na hodinách. Když se soupeř dostal postupně do časové tísně a musel hrát pouze na přídavku, musel zrychlit svou hru. V tuto chvíli udělal hrubku, nastavil věž a tím rozhodl partii v Robertův prospěch.

David (7.) hrál černými s panem Sedláčkem (1542). Když jsem se podíval u něj poprvé byl pod útokem, který však odrazil za cenu oslabených pěšců. Po dalším průběhu, který jsem ovšem již neměl čas sledovat, dospěla partie k remízovému závěru.

Jako poslední se dohrála partie kapitánů na 1. šachovnici. Já (1.) jsem sehrál velice těžkou partii s Martinem Vaculíkem (1934). Po úvodních výměnách jsme dosáhli pozice, kdy jsme oba měli 2V+J+ černopolného střelce. Tady soupeř hrál na zisk prostoru, zatímco já se snažil co nejvíce omezovat soupeřova střelce. Když jsem si myslel, že díky svému střelci stojím o něco lépe, jsem podcenil soupeřovy možnosti. Po aktivizaci bílého jezdce se začínala má pozice hroutit, ztratil jsem důležitého pěšce na e6 a začal boj o holý život. V tuto chvíli se mi povedlo vyměnit svého střelce za soupeřova jezdce a doufal jsem, že můj jezdec je silnější než soupeřův střelec a bude aspoň trochu kompenzovat ztraceného pěšce. Po dalším průběhu se mi povedlo při výměnách věží získat pěšce zpět, avšak za cenu vzniku dvojice nebezpečných volných pěšců e5+d6. Po soupeřově nepřesné hře se mi povedlo zablokovat všechny soupeřovy pěšce na černých polích (a své postavit na bíle). Po úspěšném zablokování pěšců e a d figurami jsem vybudoval pevnost, která vedla k nevyhnutelné remíze.

Výsledkem je tedy nečekaně vysoká výhra 2:6 v zápase, kde jsme, již tradičně, rozhodně nebyli favority.