|
|
Volné dny spjaté s Velikonocemi jsem stejně jako loni využil k turnaji ve Frýdku-Místku. Na turnaj jsem měl dobré vzpomínky, minulý rok jsem si skvěle zahrál a dařilo se mi obírat o body silnější hráče. Přestože se letošní účast nemohla vyrovnat té loňské, figuroval jsem ve startovní listině na patnáctém místě. Zajímavý systém turnaje, kdy se hráčům na začátku turnaje přidávají fiktivní body, mi zajistil solidního soupeře hned v prvním kole.
Řešení úloh najdete na konci článku.
Bílými jsem hrál skandinávskou proti panu Petru Hroníkovi (1919). Po úvodním “šudlání” vznikly opačné rošády a po několika nepřesnostech se mi podařilo vybudovat silný tlak na dámském křídle, kterému černý nemohl čelit. Najdete nejsilnější pokračování v pozici na diagramu č.1 (BNT)? Jakým způsobem šlo nejjednodušeji ukončit partii na digramu č.2 (BNT)?
Ve druhém kole jsem černými natrefil na druhého nasazeného Petra Walka (2275). V zahájení jsem se ve španělské špatně zorientoval a zkonzumoval pěšce, který mi potom nechutnal. Vznikla nepříjemná pozice, kterou jsem musel držet sérií přesných a jediných tahů. Sami si můžete zkusit, jak těžko se hledá dobrý tah na diagramu č.3 (ČNT). Nakonec jsem našel nejlepší pokračování, které černého alespoň pro tuto chvíli ponechává ve hře. I přesto si soupeř v jeden moment dokázal vytvořit rozhodující převahu. Ovšem, při její realizaci klopýtnul a partii se mi podařilo krásně zachránit ve vzniklé koncovce. Najdete studiovou záchranu taky? (viz diagram č.4 ČNT)
Ve třetím kole jsem měl opět černé proti Janu Souralovi (2172). Partie se přenášela online a i přesto, že se hrálo uzavřené zahájení, které jsem neznal, dokázal jsem se v pozici dobře zorientovat a podařilo se mi získat malou poziční a velkou časovou výhodu. Bohužel jsem ji totálně prokaučoval, postihla mě úplná slepota. Musím říct, že tato partie dost ovlivnila můj celkový dojem z tohoto turnaje.
Hned odpoledne mě čekala těžká partie proti Kláře Sczotce (1835). Hrál se carokann, tedy přesněji Panovův útok, který černá postavila s královským fiancettem. Rozhodl jsem se pro přetažení pěšce na c5, soupeřka zaklínila svého jezdce na e4 a dlouho jsem nedokázal prokázat jakoukoliv výhodu. Naštěstí mi pomohlo, že soupeřka přemýšlela materialisticky a vyměnila silného jezdce s vidinou zisku pěšce na a2. Toho sice dobrala, ale dostala se pod tlak, a její nekoordinované figury již jen stěží čelily následujícímu útoku na krále. Poslední tah v partii hravě uhodnete v diagramu č.5 (BNT). Pro Sczotku to byla jediná prohra v jinak bezchybném turnaji.
Nešťastné bylo ranní kolo následujícího dne. Hrál jsem černými s Patrikem Štěpánem (2246). V zahájení jsem se příliš neorientoval, a v mé pozici se objevila slabina v podobě visících pěšců. Jednoho z nich jsem ztratil a při pokusu o aktivitu na královském křídle mi doběhly poslední vteřiny. Nutno uznat, že partii jsem prohrál na čas už v dost prekérní pozici.
V šestém kole jsem si zahrál bílými s mladým talentem ze Slovenska, Richardem Pisarčíkem (1506). Následovala série slabších soupeřů, které jsem “chytil” v důsledku zrychleného systému turnaje. Je alespoň lepší, že s nimi hraji již rozehraný z předchozích partiích. Soupeře i sebe jsem překvapil dámským gambitem, který jsem bílými nikdy nehrál. Černý byl zhruba po hodině hry už o kvalitu a pěšce chudší. Protihru na krále se mi podařilo odrazit a zapsat bod. Přehlédl jsem však rychlejší výhru, která vám určitě neunikne. (Diagram č.6 - BNT)
Další ráno jsem měl bílé s Adamem Adamskim (1812). Černý zkusil opět carokann. Měl jsem trochu obavy, co si na mě soupeř připravil a jestli náhodou nezná Sczotku a neviděl naši partii. Proto mě napadlo odbočit do neznámých vod, za což jsem byl rychle ztrestán podivnou pozicí mých lehkých figur. Podařilo se mi vytvořit komplikace s oboustrannými šancemi. Soupeř mě odměnil jednotahovým matem, který přehlídl již ve 12.tahu! Samozřejmě, v momentě, kdy figuru položil, mu došlo, že dostane mat a začal se smát. Situace byla roztomile trapná a přitáhla pozornost blízkého okolí.
I přes dvě prohry v turnaji jsem měl dobře nakročeno k slušnému výsledku. Poslední dvě kola mě mohla vynést až na 6,5 bodu, což by loni stačilo na výsledek do pátého místa. V cestě mi stála další Polka, Magdalena Pawicka (1763). Věděl jsem, že hraje hru čtyř jezdců, ale připravil jsem si variantu, kde jsem věřil ve výhodu. Bílá se skutečně ocitla pod tlakem a dokonce málem spadla do léčky, kterou jsem nastražil! Jenže nakonec ji prohlédla a partii bez problému nasměrovala zpátky do remízových vod. Zkuste se zamyslet, kterou z možností bílé vybrat v diagramu č. 7 (BNT). Dám vám tentokrát i možnosti (a) Jf5, b) Jh5, c) Vxe3)
V posledním kole jsem hrál bílými se Slovenkou Miriam Mikovou (1835). I ona byla těžkým oříškem, zvláště v rovné koncovce, která vznikla ve známé variantě Panova (a zase ten carokann!). I když jsem soupeřku zmátl a měla výchozí pozici s králem na e7 místo d7, větší výhodu jsem hledal marně a nakonec jsem byl rád za navrženou remízu.
Celkových 5,5 bodu a 11. místo není velkým úspěchem, ale zároveň ani zklamáním a přibližně odpovídá úrovni, na kterou v poslední době hraju. Nejvíce mě mrzí prohra ve třetím kole kvůli které jsem měl těžké soupeře pořád černými. Většinu partií si můžete přehrát po stažení .pgn souboru z chess-results.
https://online.chessfm.cz/TSN23/pgn/pobeskydi_open_23.pgn
Součástí festivalu byl i IM turnaj, kde mě hodně překvapil sebevědomým výkonem Petr Gnojek, který turnaj s přehledem vyhrál a povedlo se mu získat IM normu.