Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Návštěvnost

 

 Šachoví mistři světa řekli

  Alexandr Alexandrovič Aljechin:"

Pomocí šachů jsem si vypěstoval charakter, učí objektivitě, velikým mistrem se může člověk stát jedině tehdy, pozná-li své omyly, chyby a vady. Stejně tak je tomu i v životě.“
 

 

Play chess online
Počasí Vyškov - Slunečno.cz

Hledat

 

Pindy Starého Zbrojnoše 1. - Veselí

Vážení čtenáři webu vyškovských šachistů!

Dnešním dnem začne uveřejňování článků od Vaška Pecha, které si nazval Pindy starého zbrojnoše. Ale protože si nemyslím, že je Vašek věkem starý a myšlením už vůbec ne, dovoluji si malou korekturu kde malé „s“ a „z“ změním na „S“ a „Z“ a tím bude myšleno, že tato povídání jsou od osoby jménem Starý Zbrojnoš, který v šachovém životě už něco prošel a protože má krásný dar vyprávět a dívat se na šachovou hru svým originální způsobem, umí provést kvalitní a hlavně „lidskou“ analýzu a její závěry srozumitelně vyjádřit a formulovat tak, aby nás poučily pro další šachový boj nad šachovnicí. A to opravdu není málo.

Jméno Starý Zbrojnoš není až tak úplně vedle, ale může mít kořeny ve Vaškově bývalé vojenské kariéře, zejména pedagoga na Vysoké vojenské škole, právě v oblasti „řinčení zbraní“ – oboru výuky střelecké přípravy. To je samozřejmě jen mé částečné vysvětlení, které nemusí být daleko od pravdy.

Dalším důležitým faktorem je, což mnozí neví,že se Vašek začal věnovat korespondenčnímu šachu, což je jeho naturelu blízké a zde si může ověřovat a tříbit své strategické myšlení a chápání šachové hry. A myslím si, že to bude mít na něj pozitivní vliv.

Články budou nepravidelné a v tom je to krásné pro autora, kdy nebude tlačen časem a termíny pro odevzdání článku, což se po jisté době stává doslova kovovou koulí s řetězem na noze, kdy poté pisatel ztrácí lehkost a chuť dále něco publikovat. Nebude to tedy úplná zpráva o všech odehraných partiích v ukončeném kole, ale výběr zajímavých pozic, z kterých se můžeme poučit a jež nám pomohou v orientaci, jak šachovou partii lépe zvládnout.

To, že příklady budou z naší soutěže, která je na určité úrovni, přispěje jistě k větší srozumitelnosti a také přitažlivost těchto, můžu říci, šachových lekcí.

Ještě jednou díky Vaškovi za zájem a ochotu tímto způsobem spolupracovat „na dálku“ se svým ŠO z Vyškova. Přeji mu hodně plodných rozborů a těším se spolu s Vámi na jeho příspěvky!

Vlastimil Rozumek

 

A nyní dejme slovo Vaškovi. 

Pindy Starého Zbrojnoše 1. - Veselí

Vyhráli jsme. Při pohledu na prořídlou soupisku soupeře se to dalo předpokládat, jen to nebylo tak jednoznačné, jak to podle výsledku vypadá. Osobně už šachy za šachovnicí nehraji a nevím, jestli ještě někdy budu. Moc mě to neláká. Hrál jsem je celý život hlavně kvůli lidem kolem, které jsem znal dlouhou dobu a měl je rád. O výsledek mně nikdy nešlo. Bylo to úplně na druhé koleji. Po víceméně vynuceném odchodu do Plzně jsem už družstva nehrál. Tady není moc s kým a Vyškov je daleko. Třeba jednou. A turnaje…. Covid. Takže nic.

Přesto ale myslím, že o šachu leccos vím a mám nějaké postřehy, které bych mohl předat. S Vlastíkem jsme se dohodli, že bych mohl čas od času, po zápasu áčka, nějaké postřehy sepsat a hodit je do placu. Šachy hraji skoro padesát let, hrál jsem nějaké soutěže, trénoval s několika velmistry, včetně zahraničních a s mnoha velmistry, včetně několika mistrů světa, jsem si o šachu povídal. Věřím, že z toho ve mně něco zůstalo. Tak ten můj občasník neberte to jako kritiku, spíš jako pindy starého zbrojnoše, který to nemyslí zle.

OTÁZKY

V průběhu partie si klademe spoustu otázek. Co mám hrát? Jaké mám tahy kandidáty? Jak vlastně stojím? A asi bych jich vymyslel násobně víc. Důležité je ale se zeptat, jestli si klademe ty správné otázky. Velkou část svojí kariéry jsem si zadával špatné otázky. Když soupeř udělal tah, byly moje první otázky: „Co mám hrát? Jaké mám tahy kandidáty?

Co je na tom špatného, se takto ptát? Teprve relativně nedávno jsem pochopil, že v každé pozici jsou ty správné otázky jiné. Někdy nemusí mít moc smyslu ptát se na to, co chce soupeř. Pochopitelně kromě toho, jestli mně nehrozí nějaká banální ztráta, nebo třeba mat. A nemá nijak mimořádný smysl ptát se hned po konkrétních tazích a začít s propočtem.

V případě, že máme strategickou převahu (nebo statickou výhodu, nazvěme to, jak chceme), řešíme jiné problémy a dáváme si jiné otázky, než když stojíme na druhé straně problému a strategickou převahu má soupeř.

Mám-li strategickou převahu pak mohu myslet o něco abstraktněji. Správné otázky jsou: Co chce soupeř? Kde je slabina? Která moje figura stojí nejhůře? Nemohu ji vylepšit? Když soupeř nemá dostatečnou protihru, pak mně moje strategická převaha dá zřejmě i objektivní výhodu a v takovém případě se zeptám: Je moje výhoda už rozhodující, nebo mám jenom nějakou malou výhodu? Pokud je rozhodující, pak mohu přistoupit ke konkrétnostem. Pokud není, je na čase ještě vylepšovat figury a bránit soupeři v protihře.

Naopak, má-li strategickou převahu soupeř, pak musím myslet daleko konkrétněji. Nehledám vylepšení figur, nepotřebuji jemně předcházet úmyslům soupeře. Jediné, co potřebuji, je hledat dynamické prostředky, konkrétní tahy vedoucí k protihře, která může otřást se strategickou převahou mého soupeře.

Dost teoretizování. Pojďme na partie z Veselí.

Celý článek si prosím přečtěte v příloze. Z technických důvodů je obtížné ho celý převézt na tyto stránky.

 
© sachyvyskov.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky