9. kolo 2. ligy E: Moravská Slavia Brno C - ŠO MKS Vyškov 3,5 - 4,5

V devátém kole druhé ligy jsme zajížděli do Brna na zápas s Moravskou Slavií C. I přestože jsme byli hosty, dalo by se říct, že šlo téměř o domácí zápas, protože půlku našeho týmu již tvoří Brňáci. V tabulce nám patřilo nelichotivé předposlední místo bez zápasové výhry a cestou autem Honza prohlásil, že jde o jednu z posledních reálných možností, kdy někoho porazit. Naše pozitivní naladění mírně narušila soupiska známých tváří domácích, kteří i přes absenci lídra týmu Smištíka rozhodně neponechali nic náhodě. Na všech šachovnicích měli mírnou elovou převahu a zprvu se zdálo, že je totéž vidět i na šachovnicích.

První partie skončila prakticky dříve než začala. Karel Kratochvíl dostal v přátelské partii s Víťou Burešem v pátém tahu nabídku remízy, a když nic nenamítal on, ani já jako kapitán, bez zbytečných okolků se přešlo k podpisu. 0.5:0.5

Na všech ostatních šachovnicích to však již začínalo být zajímavé. Bohužel to zpočátku nevypadalo příliš dobře. Michal Sysel proti jmenovci Michalu Vávrovi trpěl v pozici nejprve prostorovou pasivitou, posléze musel čelit i konkrétním hrozbám směrem ke králi. Ani tak nebylo překvapením, že musel odevzdat materiál a partii brzy prohrál. Tím se hosté na dlouhou dobu dostali do vedení. 0.5:1.5

Dobře nestál ani Radek Zabloudil, který v zahájení nejprve ztratil pěšce a následně chvíli na to druhého. Partie už byla jen věcí techniky, a tak jsme čekali, kdy přijde prohra i na této desce. Radek však od soupeře dostal darem figuru, když Tadeáš Hladký přehlédl primitivní taktiku. Na výhru to nejspíš nebylo a oba hráči se domluvili na remíze. S předvedeným výkonem však nemohl být spokojený ani jeden z nich. 1:2

Na třetí desce byl na bránící se straně i Šimon Volák, který čelil Katalánu v podání Peti Skácelíka. Pozice byla nejspíš celou dobu mírně horší, zvláště na dámském křídle měl Šimon nepříjemné problémy. Povedlo se mu naštěstí vytvořit dostatečnou protihru, a když soupeř nenašel nejlepší pokračování, musel se spokojit s věčným šachem. I tady jsme vyvázli. 1.5:2.5

Zbytek partií už vypadal o něco růžověji, navíc nás motivovalo, že jsme ze tří špatných pozic vytřískali cenný bodík. Ve své premiéře se dneska na osmé šachovnici představil Robert Kudlička mladší. Po roce se tak jméno Kudlička opět objevilo na naší soupisce v druhé lize. Robert svůj debut zvládl na jedničku, v zahájení soupeři dělal dostatek problémů a získal zajímavou komplexní pozici a časovou výhodu. Jeho soupeř se navíc zalekl stínu iniciativy na královském křídle a nabídl Robertovi remízu. Jako kapitán jsem Robertovi řekl, ať se sám rozhodne, že remíza je v pohodě. I když stál Robert lépe a měl časovou výhodu, Vlastík s Honzou již lavírovali na hranici výhry a i já jsem hrál pouze na dva výsledky. Robert přijal. 2:3

Na první jsem si (Jirka Jireš) opačnými barvami zopakoval bitvu s Davidem Holemářem z konce prosince, kdy partie skončila po dlouhém dramatu třikrát opakovanou pozicí. Připravený jsem byl pouze na Milana Smištíka, a tak jsem již ve známé variantě musel vymýšlet. Nemohl jsem si vybavit správné pokračování a po silném Dc1 jsem se rozhodl jít do horší koncovky. David mi ovšem vrátil laskavost, když zahrál neopatrné a4, které vytvořilo bílému mnoho potenciálních problémů a navíc ztratil drahocenný čas (myšleno tempo i časovou výhodu). Protože pokračoval ambiciózně, dostal se nakonec do horší pozice a musel se dobře bránit. Ve správný moment však dokázal zatáhnout za záchrannou brzdu, a těsně před čtyřicátým tahem jsme po opakování tahů podepsali partiáře. 2.5:3.5

O pár minut později, těsně před druhou odpolední, konečně vyrovnává Vlastík Rozumek. Bílými s Karlem Kredlem rozehrál podobné zahájení jako David Holemář se mnou. Karel měl nejspíše důsledně tahy g5 a h4 lovit černopolného střelce a kompenzace bílého by nejspíš nebyla dostatečná. Když však tento moment promeškal, ocitl se pod tlakem a již stál celou partii hůře. Vlastík tlačil, získal materiál a výhru už nepustil. Konečně srovnáno! 3.5:3.5

V momentě vyrovnání bylo jasné, že Honza snadno uplatní svoji dvoupěšcovou výhodu v koncovce proti Stanislavu Věchetovi. Ale ze zahájení jsem byl jako divák neustále překvapený. Nejprve tím, že Honza hrál skotskou (že by debut?). Při pohledu na pozici, která vznikla po několika tazích, jsem celkem věřil černému s pěšcem více. Pochyboval jsem o Honzově protihře a partie mi skeptickými vyhlídkami splynula s ostatními kolem. Brzy jsem byl vyveden z omylu, protože Honza celkem bez odporu dobral zpět centrálního pika e5 a stál nejspíš ihned lépe. Minimálně ho čekaly nadějné vyhlídky v potenciálních koncovkách díky skotským strukturám. Nějak tak Honza partii i zorchestroval. Ukázal, že černého postup pěšce na g4 spíše vytváří slabinu než že by bílého nějak omezoval. A postupně svoji výhodu stupňoval až k očekávanému a kýženému bodu! 4.5:3.5

Konečně jsme tak na devátý pokus dokázali vyhrát zápas v této soutěži. Zápas měl grády a šťastný konec pro nás naopak soupeři nepříjemně zkomplikoval boje o záchranu. Bylo předem zřejmé, že ani výhra v tomto zápase nás nespasí, ale zápasová výhra je tak alespoň náplastí za nepovedenou sezónou. V posledních dvou kolech nás čekají silné týmy a ztrátu již nelze dohnat ani teoreticky. O návrat zpátky se příští rok popereme v krajském přeboru.

Jirka Jireš.

Průběžné výsledky na svazovém wwebu a na Chess-Results.com.