MUDr. Miroslav Förster slaví dnes 90 roků!

Dnešního dne se dožívá úctyhodných 90 roků bývalá opora vyškovských šachistů MUDr. Miroslav Förster v poměrně dobrém zdravotním stavu a oplývající životním elánem.

Pro zaneprázdněnost předsedy OŠS Vyškov jsme se vydali v den významného výročí Dr. Förstera blahopřát ve složení Staňa Vémola a jeho bývalí spoluhráči Milan Tomek a Vladislav Cendelín. Návštěvu jsem již nahlásil dopředu vhozením do schránky vytisknutého šachového příspěvku od našeho svazového dvorního kronikáře Honzy Kalendovského s uvedením termínu návštěvy a jejího složení.

Nebylo zcela jisté, zda budeme vítaní hosté, doktor již delší dobu žije sám a nevychází z domu, ale hodinu po poledni nám postupně každému otevřel a vřele přivítal. Já, jako poslední, jsem oslavenci přinesl malý dárek od všech vyškovských šachistů.

Rozproudila se živá debata, na mé otázky nám sdělil, že se narodil v Čejči a po studiích se stal ředitelem OHES Hodonín. Je dosud velkým milovníkem dobrého vína a v té době obdělával 2 vinohrady. Byl již ženat, měl 2 dcery, když ho nová politická situace po roce 1968  donutila změnit zaměstnání a tak se nastěhoval do Vyškova, kde se brzy stal znovu ředitelem OHES Vyškov se sídlem v Drnovicích. Dosti pamětníků i pamětnic vzpomíná na jeho působení ve funkci, měl smysl pro kolektiv a při posezení s vínečkem bylo známé jeho „… a bude se zpívat děvčata!“ a taky hned začal.

Šachy se naučil hrát se svým otcem, hrával aktivně za JTT Veselí n. M. a Slovan Hodonín, vzpomněl si na mnoho svých bývalých hráčů i na to, že povinným členem družstva musela být v té době žena, viz fotogalerie, jméno si již ale nepamatoval. Měl v té době 1. VT a to byla tehdy síla! Při příchodu do Vyškova se hned zapojil do šachové činnosti šachového oddílu při MOB (Městská osvětová beseda) Vyškov. Pod novým názvem MKS Vyškov hráli vyškováci nejvýše v KP II. tř.

Osobně jsem potkal Dr. Förstera kolem roku 1970 v Besedním domě ve Vyškově při okresním turnaji v bleskové hře. Hrálo se ještě tehdy s použitím magnetofonu, z něhož se ozýval hlas „…bílý táhne teď a asi po půl  minutě ...černý táhne teď..“ Byla to moje jediná výhra s doktorem a po ještě 2 bodech s učitelem Homolou a p. Zahradníčkem taky poslední místo v turnaji.

Při posezení se zavzpomínalo na dobu, kdy se po zápase šlo k němu domů, hrál se pinec v garáži, sedělo se a zpívalo na verandě při dobrém jeho vínečku, kterého bylo vždy dosti. Šachy nehraje již více jak 20 roků, ale stále rád vzpomíná na své spoluhráče a prožité zážitky po celou dobu své šachové činnosti.

Dr. Förster byl očividně velice rád, že jsme si vzpomněli a přišli mu blahopřát. Loučili jsme se „… tak doktore, příště to bude už stovka…“, tak zase přijdem!!!

A na závěr jen cituji jeho oblíbené rčení, které používáme dodnes „ A trénujte!!!“.

K jeho životnímu jubileu mu blahopřejeme a přejeme hodně zdraví!

Připojuji ještě dvě vzpomínky na Miroslava Förstera. Jedna je od JIřího Moučky (text níže) a druhá je k otevření od Jana Kalendovského dole v Souborech pro stažení, nebo též na webu JmŠS.

Jiří Moučka: Moje první šachová sezóna v jednom družstvu s MUDr. Försterem. 

Píše se rok 1974. Šachisté Vyškova se znovu ocitli v okresním přeboru.  Co se dělo ve Vyškově v předchozích čtyřech letech již nevím – byl jsem tehdy v Univerzitě Brno, ale předtím jsme pod vedením pana učitele Vladimíra Homoly v sezóně 1969/70 hráli ve středu tabulky KP2.

Podle mého zažloutlého partiáře se první zápas ročníku 1974/75 hrál 17. 11. 1974. Pamatuji si zřetelně scénu před vyškovským kostelem. Je podzimní nedělní ráno. Stojí zde hlouček chlapíků, kteří se domnívají, že umí hrát šachy a v jejich středu Dr. Förster, kterého jsem tehdy potkal snad poprvé. Vzal si mne stranou a i říká mi „Moučko, Vy to tady znáte lépe. Koho vezmeme s Áčkem do Nesovic?“ OP se  tehdy hrál na šesti šachovnicích a my jsme odjeli v sestavě Moučka, Dr. Förster, Homola, oba Kejíci a Václav Dvořák (tehdejší šéf vyškovských věžních hodinářů). Zbylí hráči pak jeli reprezentovat  Vyškov s Béčkem do Ivanovic.

V dalších utkáních pak na druhé šachovnici Áčka hrál Pavel Starosta (můj spolužák, který zemřel v roce 1980 v necelých 30 letech na selhání ledvin). Pod vedením Dr. Förstera jsme pak vyhráli nejen v Nesovicích, ale i všechny ostatní zápasy a stali se slavně okresními přeborníky. Ona to vlastně žádná sláva nebyla, neboť  šach na okrese Vyškov a ve Vyškově zvlášť byl tehdy v troskách. Šachový boom po slavném zápase Fischer – Spasskij měl do těchto končin teprve přijít… Okresní přebor hrálo dvoukolově pět šestičlenných družstev :  Vyškov A a B, Ivanovice, Nesovice a Rousínovec, přičemž Vyškov B a Ivanovice soutěž ani nedohrály. První šachovnice byly po řadě obsazeny takto: Moučka, L. Vymazal, Bábek, Kupčík a Modlitba. Vítěz OP hrál v těchto letech kvalifikaci o postup do KP2. Hrálo se koncem května a začátkem června 1975, já jsem tehdy začínal ve Velešovicích stavět a Dr. Förster mě vozil na zápasy doslova ze stavby. V konkurenci Metry Blansko (7:1 pro nás), Zastávky (5:3 pro nás) a Kuřimi 4:4 jsme vybojovali v sestavě Moučka, Starosta, Dr. Förster, Homola, Kejík st., Kejík  ml., Helbich a Horák postup do KP2. O tento úspěch se zasloužil především Dr. Förster, který i v příštích letech vyškovský šach organizačně i hráčsky vedl.
 

K přehrání jeho dvě partie s Milanem Tomkem.

Další fotografie zde.