KP I. Ztracené 2 body s Universitou

Tabulka KP I. po 4. kole.

Komentář Davida Cipryse na webu JmŠS.

Postřehy Jana Kalendovského.

   (Komentář Vlastika Rozumka)
 

V neděli odpoledne ztichly zbraně v KP I Jihomoravského kraje a večer jsme mohli odlehčit své šachové mysli například sledováním televizního seriálu Vinaři, kde je kouzelné sledovat některé ne moravské herce, kteří se ztělesňují do role rodilých Moraváků. Já nedělní Vinaře vynechal, protože jsem se zahleděl do videa Yassera Seirawana, amerického GM syrského původu a jeho kouzelného šachového komentáře, podaného brilantní americkou angličtinou, na téma Pawn storms (pěšcová bouře, útok). A podobná bouře se odehrála v utkání University a MKS Vyškov.

Jako před správnou bouřkou i zde byla první fáze klidová v podobě příjezdu na Lesnou, na Ibsenovu ulici, k budově bývalé výměníkové stanice, kde se utkání odehrálo. První osobu, kterou jsme střetli, byl Honza Kalendovský, který jistě promine, že jsem ho tak nazval. Na otázku, osobo, neviděl jste zde nějaké šachisty, odpověděl, že z jeho týmu je přítomna zatím pouhá polovina a že doufá, že bude hrát s Jirkou Moučkou, protože tak mu to podle odhadu vychází. Já si řekl, Bože, snad mu to tentokrát nevyjde, protože hrát s Jiřím Moučkou nebo Zdeňkem Kupčíkem je jistá remis, snad to vyjde na někoho jiného. Protože na všech turnajích rapidu, blicek a jiných, když narazí na tyto spřátelené duše nebo přinejhorším na Vaška Pecha, tak je výsledkem vždy remis, kterou já moc rád nevidím, ale nemohu s tím nic dělat. Jejich remízové spojení je tak silné, jako bylo kdysi silné spojení RVHP.... (ať se chytnou za nos :-)

A co myslíte, vyšlo jim to? Ano vyšlo. Je to osudové, je to neodvolatelné, je to tak. A remízou taky velmi záhy jejich partie skončila. Jiří mi poté něco vysvětloval, že remízu museli přijmout, protože jinak by oběma borcům hrozila prohra. Proti tomuto argumentu, pokud je pravdivý, nemohu nic namítat, protože se vlastně oba projevili jako hrdinové. Čest jejich hře! Své argumenty potom ztvrdili přátelským posezením, tak jako já ztvrdil svoji prohru posezením tváří tvář ve čtvrté hodině hry proti panu Kišovi, ale to už je jiný příběh. Určitě se na ně za to nezlobím, jak bych mohl.

Zápas měl tři třetiny. Na prvních třech šachovnicích 3 – 0 pro Universitu. Na posledních třech šachovnicích 3 – 0 pro Vyškov. A prostřední, 4. a 5. šachovnice remis. Jak jednoduché.

Všechny resultativní partie byly hodně bojovné. Na první desce si náš Vašek Pech zopakoval partii proti Nataši Richterové. Před dvěma roky ji porazil bílými v Aljechinově obraně, nyní se bránil Královskou indickou. Vizuálně jeho pozice nevypadala moc dobře, ale byla pořád hratelná. Nastupující časová tíseň mu svazovala ruce a postupně se dostával do obtížně řešitelných problémů a tlak bílých postouplých pěšců neustál.

Na druhé šachovnici jsem hrál já proti Lubomíru Kišovi, kdy se mi podařilo černého zatlačit do defenzívy a pasivní hry. Vše jsem mohl korunovat sebráním pěšce na b7 a třítahovým postupem pěšce a5 do dámy, ale taky částečně pod tlakem času jsem popřel svoji dosavadní dobrou hru a umožnil jsem černému otevřít pozici a oživit jeho spící figury, které mého krále zmatovaly. Tady je hlavní příčina, že jsme jako družstvo nezískali o dva body více.

Na třetí šachovnici Jarda Hejný černými ve vyostřené pozici, kde nestál špatně, ztratil střelce a v koncovce se poté marně snažil získat remízu, která by nám zajistila celkové vítězství. Tato partie se hrála jako poslední a Jan Uhmann st. rutinérsky dovedl pozici do výhry a konečného výsledku 4- 4.

Na čtvrté šachovnici, jako první remizoval Tomáš Mouryc s Kyrylem Slepovem. O remíze Jirky Moučky jsem již hovořil.

Na hráče posledních tří šachovnic musím vyslovit chválu, protože Franta Kejík, Robi Kudlička a Zdeněk Kupčík získali důležité tři body. Franta hezkou obětí jezdce na f7 a rozbitím krytu černého krále. Robi ve složité pozici, kdy přežil tlak soupeře ve střední hře a teprve koncovka rozhodla o jeho výhře. A Zdeněk precizní hrou černými v sicilské obraně, kdy rozhodl postupem typických sicilských pěšců v centru šachovnice.

Takže na konec 4 - 4. Uragán 3 - 0 na prvních třech šachovnicích pro domácí, vichřice 0 - 3 na posledních pro hosty, uprostřed, v oku bouře klid...

Mohlo to být pro nás lepší, ale bod je bod a ten se počítá. Zatím jsme hráli s 1., 2., 4. a 5. týmem prozatímní tabulky, což nebyl lehký los. Pokud budeme pokračovat v předvedené dobré hře, která možná úplně neodráží bodový zisk, myslím, že se nemáme čeho bát.

Tahu zdar!