|
|
Tentokrát se podíváme na dění na mistrovství republiky z hlediska méně úspěšných Jihomoravanů. Vlastimil Rozumek z MKS Vyškov pojal turnaj, v němž musel bojovat v téměř polovině utkání proti dámám (včetně přebornice Joanny Worek), podle hesla „Ať jsem bit, jen když se peru!“. A v předposledním kole stvořil partii, která se jistě dostane do Knihy šachových rekordů – čtyřpěšec uprostřed šachovnice se objevil sotva v půltuctu partií z desetimiliónové databáze!
Tak začíná svoji Chvilku nad šachovnicí ve Vyškovském deníku Honza Kalendovský. Ze sportovního hlediska má jistě pravdu a označení méně úspěšní Jihomoravané sedí. Ale v pohledu úspěšnosti či neúspěšnosti se trochu mýlí. Vaškovi a moje cíle a nastavené hodnoty pro tento turnaj byly zcela jinde. Hlavní naší výhrou bylo vyskočit z pracovního cyklu a udělat si šachovou radost účastí na tak velkém turnaji. Nepatříme k těm hráčům co pravidelně objíždějí turnaje a objevují se všude, kde se dá, spíš naopak. Já jezdím pravidelně jen na turnaj do Jeseníků, kde byl Vašek v roce 2015 taky, ale jinak hrajeme pouze turnaje družstev. Naposledy jsme takto absolvovali turnaj v Břeclavě někdy v roce 1984 nebo 85, co by studenti Vysoké vojenské školy. Takže po více jak 30 letech jsme si dopřáli něco podobného.
Uvedené partie jsme záhy po skončení turnaje uveřejnili na našem webu a jsme rádi, že i kolega Jan Kalendovský po nich sáhnul a prostřednictvím své rubriky ve Vyškovském deníku je zpřístupnil šachovým příznivcům na Vyškovsku.
Článek můžete najít v příloze.
vyškovský deník.pdf |
Komentáře
Přidat komentář